Lukyno

 

Proč jsem šel vůbec na operaci obřízky?

Sex byl pro mě nepříjemný, měl jsem bolesti a z toho plynuly problémy s udržením erekce.

Byl jsem hloupý, že jsem se to styděl někomu říct a šel na operaci tak pozdě (až ve 21 letech).

Abych to tedy shrnul: trápila mě „relativní fimóza“ (v normálním stavu jde předkožka stáhnout, při erekci těžce –> bolesti), k tomu navíc zkrácená uzdička (která tahala žalud dolu – tvar „zobáku“ – proč jsme se doprčic nenarodili bez ní?:)) a prodloužená předkožka (vypadalo to nevzhledně, jako u malého dítěte). Jsem ateista, náboženský důvod zde tedy nebyl.

 

Před operací

 

V první řadě chci podotknout, že po zbytek textu budu používat označení „frajer“ namísto penisu, pyje nebo údu.

 

Jelikož se jedná o velmi důležitý nástroj a byl bych velmi nerad (jako každý pořádný chlap, co má koule), kdyby se něco pokazilo, vyhledal jsem si podle referencí špičku ve svém oboru, zkušeného urologa MUDr. Martina Lukeše ze soukromé kliniky Urosanté v Praze.

 

Objednal jsem se tedy na konzultaci, termín mi byl nabídnut cca do 3 týdnů, nepamatuju se přesně.

Vše jsme probrali, po shlédnutí mého frajera ihned usoudil, že by doporučoval úplnou obřízku v celkové anestezii (+ frenuloplastika – přestřižení uzdičky). Prý může provést v lokální, ale pro něj jednoduší a bezpečnější bude celková. Souhlasil jsem.

Pro ty z vás, kteří se stydí, mám jen jednu zprávu – zahoďte stud, jsou to doktoři, penisů a vagín různých tvarů a velikostí vidí každý den desítky, takže nebuďte srabi, děláte to pro sebe!

A teď dost motivačních řečí………

14 dní poté (12.9.) nadešel den D.

 

Operaci jsem měl podstoupit dopoledne ve fakultní nemocnici Královské Vinohrady. Měl jsem přijít v 7:00 nalačno, samozřejmě jsem vypil cca 500ml energetického nápoje (jel jsem 2 hod autem), sestře (moc příjemná J) a doktorovi (ten byl zase velmi nesympatický) jsem řekl, že jsem vypil 250ml vody. Nelíbilo se jim to, ale nakonec mě pustili „dál“ :o) – pro ostatní: POZOR na to, nejíst, nepít!

 

Pak (asi po 2 hodinách) jsem společně s nějakým doktorem přišel do před-operačního sálu. Zde jsem se svlékl, přehodil přes sebe zelený plášť, naposled se vymočil do bažanta (jo, bylo to divný J) a ulehnul na pojízdné operační lůžko. Převezli mě na sál, tam jsem se ještě pobavil s anestezioložkou, pochválil voňavou dýchací masku a pak „dobrou noc“.

 

Po operaci:

 

Probudil jsem se v pokoji na lůžku s dalšími 5 pány. Zpočátku jsem nevěděl, co se děje, kde to jsem a co se stalo, ale po chvilce mi to došlo J - mám to za sebou!! Následně mě přivítala velmi pěkná, mladá a sympatická sestřička. Bohužel chvilku po tom jsem dostal celkem nepříjemné bolesti, které přicházeli nárazově, ve vlnách. Sestřička mi tedy napíchla něco na zklidnění (díky bohu, do 20 min bolesti zmizely).

Pak už toho moc na vyprávění není. Ležel jsem a ležel jsem, jednou mi ta mladá sestřička společně s nějakým doktorem sundala obvaz (tu jsem se teda styděl J, ale nebylo proč), frajer se namazal framykoinem (no doktor nebyl moc jemný, bylo to nepříjemné) a šup znova zavázat obvazem.

 

Jelikož jsem byl po té anestezii dost unavený, spal jsem téměř celé odpoledne až do večera – chyba. V noci jsem koukal do stropu, četl si, sledoval hodinové ručičky – vůbec jsem nemohl spát, navíc jsem potřeboval akutně na záchod, ale vůbec se mi nechtělo vylézat z lůžka. Zde popíšu můj problém, ať se tomu ostatní mohou případně vyhnout: frajer byl celý obvázaný, sice díra na močení byla, ale asi 3 cm nad žaludem. Buďto jsem mohl obvaz rozvázat (což jsem nechtěl, protože bych ho nedokázal vrátit do původního stavu :-D), nebo se pokusit vymočit přes něj. Zvolil jsem druhou možnost – chyba. Vršek (nejen) obvazu jsem pomočil (nutno podotknout, že jsem žádnou bolest při močení necítil), tudíž další hodinu (nekecám) jsem strávil na záchodě tím, že jsem toaletním papírem sušil obvaz, aby nebyl mokrý. Nakonec se mi to podařilo a já mohl jít v klidu ulehnout do postele. I tak jsem naspal asi 3 hodiny, takže bída.

 

Ráno už jen vizita, sundání obvazu (samozřejmě sestřičkou J - teď si vyčítám, že jsem s ní měl víc flirtovat), pak zkouška chůze (ha – problém, nejhorší bylo nazout si boty a vůbec si sednout) a nakonec propuštění domů, platil jsem nemocnici 100kč.

Byl mi předepsán framykoin, který jsem si vyzvedl v lékárně pod nemocnicí (chůze z kopce a do kopce opravdu lahůdka, chodil jsem jako bych měl zlomenou nohu) a pak už jen do auta a 2 hodinová cesta domů. Poté jsem si ještě koupil heřmánek na koupele. Obvaz jsem již nenasadil a snažil se mýt frajera pořád na vzduchu kvůli rychlejšímu hojení.

Byl jsem spokojen, že už to mám za sebou.

 

Léčba:

 

Má léčba byla a (pořád je) důsledná:

Ráno + v poledne + večer namáčím frajera do roztoku heřmánku (používám plastový kelímek), na cca 3 minuty (doporučuji roztok ohřát v mikrovlnce na cca 30s, ať je teplý).

Dopoledne + před spaním mažu frajera framykoinovou mastí.

Zakoupil jsem i mastičku Contractubex, která by měla zlepšit vzhled jizev. Zatím ji nepoužívám, čekám, až mi vypadnou všechny stehy.

 

Předevčírem (tj. 8 dní po operaci) jsem si sám pomaličku vytáhl první steh, který už by stejně sám vypadl. Počítám, že do 14 dní po operaci budou všechny pryč, pokud ne, budu se je snažit opatrně vytáhnout (není to moc příjemný pocit, ale dá se to vydržet.)

 

*aktualizace - většinu stehů jsem si opatrně vytáhl sám (pokud začal nějaký nepříjemně bolet při vytahování, ponechal jsem ho tam) a poslední steh jsem vytáhl 29.9., tzn.17 dní po operaci.

V těchto dnech (cca 2 týdny po operaci) se již pohybuju normálně, bez bolestí, byl jsem i běhat a celkem to šlo. Teď už opravdu dotek o spodní prádlo necítím a je to jako před obřízkou – pohoda.

 

Jediný menší problém byl ten, že jsem měl frajera na levé straně pod žaludem v místě jizvy trochu nateklého, podle urologa se to samo spraví. Neměl jsem žádné velké bolesti, nepotýkal jsem se ani s hnisáním. Na konci uvedu pár tipů a rad, které mi zřejmě pomohly se těmto problémům vyhnout.

 

 

 

 

Citlivost:

 

Pár hodin po operaci: špatně se mi chodilo, sezení bylo nepříjemné, běžné denní aktivity značně ztížené. Žalud a „místo po uzdičce“ značně citlivé.

Pár dnů po operaci: žalud získává přirozenější, růžovou barvu, dříve měl odstín fialové. Citlivost se snížila, ale pořád to není komfortní a trenky musím nosit nakřivo, abych se nedotýkal švu uprostřed.

10 dní po operaci: to je nyní, kdy tento článek píšu. Žalud už je téměř necitlivý, chůze a všechno jiné příjemnější. „Místo po uzdičce“ ale pořád při doteku lehce zabolí. Při mazání framykoinem jsem pořád opatrný, doteky zde nejsou pořád příjemné.

 

Změny v sexu:

 

Zatím nemůžu referovat, pořád jsem ve fázi „sexuálního půstu“ – dokud se rána dostatečně nezahojí, nebude nic J, nerad bych si něco natrhnul nebo vnesl do rány infekci. Každopádně musím vymyslet, jak masturbovat, technika bude trochu jiná J.

 

TIPY, ANEB CO DĚLAT PO OPERACI:

 

  1. Po močení vždy umýt frajera vodou, či rovnou roztokem heřmánku (hlavně na noc),
  2. nenechávat frajera vlhkého, doporučuji použít fén na vlasy a pořádně ránu vyfoukat (bakterie mají vlhké prostředí v oblibě),
  3. po použití framykoinu frajera obvázat (já použil toaletní papír a gumičku – provizorní řešení), abyste si zbytečně nezašpinili trenky,
  4. pokud máte možnost, snažte se chodit na ostro (nechat ho na vzduchu), či ve volných trenkách (na pevné upnuté zapomeňte),
  5. sprchovat se prvních cca 5 dní po operaci VODOU (nejlépe 2x denně), gely a šampóny použít až poté,
  6. při nošení trenýrek se mi osvědčilo je posunout trochu na stranu, aby se prostřední šev nedotýkal žaludu, není to příjemné,
  7. pokavaď stehy do 2-3 týdnů samy nevypadnou, opatrně je vytáhněte. Jinak se může stát, že vám zarostou – a následné vyndávání není procházka růžovou zahradou,
  8. jestliže máte bolesti při erekci (hlavně v noci), zkuste si vedle postele dát mísu se studenou vodou a ledem. Při vnoření ruky by měla erekce přestat,
  9. Nevím, co je na tom pravdy, ale abyste zamezili samovolné noční erekci, zkuste spát v tzv. „embryonální poloze“ – stočeni do klubíčka, jako plod v břiše matky.

 

Jestli tyto pravidla dodržíte, měli byste z toho vyváznout živí a zdraví! J

 

 

 

Slova závěrem:

 

Již teď jsem rád, že jsem podstoupil úplnou obřízku a to za sebou ještě nemám sex, no uvidíme, doufám, že vše bude v pořádku a užiju si ho víc, než kdy dřív. Výhody jasně převažují nad nevýhodami, takže všem, KTEŘÍ MAJÍ NĚKTERÝ Z TĚCHTO PROBLÉMŮ (krátká uzdička, fimóza...) a nedokážou si užít sex na 100%, doporučuji podstoupit operaci.

 

VÝHODY:

  • Vzhled,
  • bez zápachu,
  • bez smegma,
  • snadnější manipulace a hygiena,
  • holky to mají většinou rády J,
  • zdravotní výhody (nebudu vypisovat - Google),
  • žalud se mi zdá o trochu větší, než dřív.

 

NEVÝHODY:

  • Nevratné – buďto do toho jděte nebo odstupte, nenechte si dělat obřízku částečnou,
  • možné pooperační komplikace (většinou zmizí do několika dnů),
  • vysoká citlivost a nepříjemný pocit první týden po operaci.

 

 

Edit 1.12. - tak kvůli mírné alergické reakci (která zapříčinila vznik otoku viz fotky) jdu na korekci - reoperaci v celkové anestezii, doufám, že už to pak bude vše v pořádku.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Aktualizováno: 2.4.2017