Obřízka podruhé

Bohužel na poprvé to nevyšlo. Špatně provedená obřízka způsobovala cestování předkožky a s tím souvisely další problémy. Vnitřní list předkožky mě pořád a neustále svěděl, jelikož se vždycky zapařil... a dál to každý zná. Navíc jizva nebyla úplně ideální, takže k druhé obřízce bylo důvodů dosti... (svědění vnitřního listu  předkožky a špatně zhojená jizva byly důvodem k provedení obřízky)

Takže jsem se obrátil na pana  MUDr. R. Malicha. Má velice dobré jméno a já mohu jen potvrdit, že s rozumnějším lékařem jsem se v životě nesetkal. Když viděl co mi vytvořily odborníci s dlouholetou praxí, (kteří jsou tak kvalitní, že potřebují reklamu) trochu se nad tím pozastavil a zeptal se, co s tímhle budeme dělat. Tak jsem mu pověděl jaké mě to přineslo problémy. Uznal tedy, že další obřízka nebo spíše resekce předkožky bude na místě. A dál už je to snad jasný....

 

Den první: po příchodu domů rána bolí, ale nic co by nespravil jeden Ibalgin. Malinko to krvácí, nic vážného. Provedl jsem jedno namazání Framykoinem - přeci jen to bylo čerstvé.

Druhý den: Penis otekl, rána krvácí víc než první den. Zkouším ledovat, jenže to způsobuje krvácení. Namazal jsem to 2x, ale nějak se mi to nezdálo, tak jsem to začal koupat v heřmánku a skoro celá rána se zasušila.

Den třetí: Před noc mi naskočil větší otok, v průběhu dopoledne otok z větší míry opadá. Pokračuji s koupelemi v heřmánku několikrát denně. Po dobu několika vteřin aby se rána zbytečně nerozmáčela. Já jsem to nechal oschnout samovolně, protože si to mohu k rozsahu mé obřízky dovolit. V případě částečné bych se přiklonil o opatrnému osušování fénem.

Čtvrtý den: Otok mizí jen pomalu. O ráně bych vůbec nevěděl, kdyby se mi občas nezachytil nějaký ten steh o trencle. Na rozdíl od předchozích dnů už můžu více chodit aniž by mi rána krvácela. Otok, se pomalu vrací, využívám tedy zimního období pytlikuji krásně prašný sníh a chladím tím. Oproti ledu to nebolí, nekrvácí a je to překvapivě příjemné.

Den pátý: Pokračuji v chlazení, otok se pomalu ztrácí. Rána se hojí pomaleji v horní polovině - ostatně to je běžné. Všiml jsem si toho jak se rána ve spodní části dotýká šourku, díky tomu se tam drží příležitostně použitý Framykoin a navíc se to potí. Už vím proč mám tak nešikovně přitažený šourek. Po částečné obřízce vznikly vazivové změny (aspoň tak to myslím jmenoval). A pan doktor byl nucen je celé vyříznout. Jenže byly tak nešikové, že to dopadlo až takhle radikálně. Večer pokusně zkouším Akutol.

Šestý den: První den v práci. To jsem asi měl raději zůstat ještě doma. Při častější chůzi se mi zadrhávají stehy o trencle. Akutol se osvědčil, rána není tolik citlivá a vypadá mnohem lepší. Navíc to drží ránu lépe pohromadě. Ale neměl  jsem se ještě koupat. Akutol i strupy se rozmočily, tak jsem je vzal pod sprchu. Jaká to veliká chyba. Akorát tam mám díry, v jednom místě to bylo krvavý…

Den sedmý: Obvaz mě spadl a stehy se chytaly čeho neměli. Tak jsem se večer rozhod, že jich horní polovinu vytáhnu. Nedalo mi to a nakonec  jsem to vzal kompletně protože jsem zjistil, že mi ty jejich cancoury zalézají kam nemají. Na místo stehů dávám náplast, viz fotka.

Osmý den: První den bez stehů je první den komfortu. Sice mě netahají stehy, ale rána je citlivá. Asi se mě to začíná ustalovat, žalud se začíná trenek dotýkat po celé délce, nikoli částečně jak tomu bylo u předchozí verze. 

Den devátý: Zásadní chyba je ránu namáhat jakýmkoli způsobem. Samozřejmě mi kousek prasknul. Ránu tedy fixuji náplastí aby se to nešířilo a trochu zatáhlo. Musel jsem se vrátit k Heřmánkovým koupelím.

Desátý den: Sčítám škody z předchozího dne. K večeru se to poměrně dobře zatahuje a vypadá to, že se to alespoň trochu spraví.

Den jedenáctý:  Škody se relativně minimalizují, zbytek rány vypadá velice pěkně. V horní části začíná rána přecházející v jizvu tvrdnout. Zkouším použít propolisovou mast.

Dvanáctý den: Pokračuji s mazáním propolisovou mastí. Rána se pomalu ale jistě hojí.

Den třináctý: Stejně jako předchozí den.

Čtrnáctý den: Stejné jako předchozí dny.

Tři týdny: Z rány se až na malý kousek stala jizva. Sex je už s opatrností možný. Jenže jizva se namáhá a po chvíli bolí. To ale stačí na to abychom oba zjistily, že sex je nyní mnohem lepší. Jizvu pořád mažu propolisovou mastí a vypadá to nadějně. Zjistil jsem totiž, že po Contratubexu může jizva zhnědnout. To se mi minule také stalo.

Den 48: To co z předkožky zbylo, se dosti rozvolnilo. Takže se nenatahuje tolik předkožky z podbříšku a při erekci to netahá. Přesto je dosti napnutá. Předkožka se mi sama přes žalud nedostane. Když jí pomůžu, dostanu jí přes korunku jen v horní části. V sexu jsem zaznamenal tolik změn… když vyberu to nejdůležitější: každý, i ten sebemenší pohyb je dosti výrazný, výdrž je skutečně větší, žalud se zdá být méně citlivý – to platí je do té doby než se navlhčí. Ale zatím je to poměrně čerstvé, tak uvidíme jak se to vyvine.

Týden čtvrtý: Sex je naprosto bez potíží. Sleduji mnoho změn k lepšímu. Na rozdíl od předchozí verze si neuvědomuji, že by něco bylo jinak. Naopak mám pocit, že to tak má být (snad jen ten šourek je jinak). Tření s oblečením jsem přestal vnímat. A jako bonus tato úprava přitahuje zvýšenou pozornost.

Tři měsíce: V místě kde nedošlo k dehiscenci je jizva zhojená perfektně, kde k ní došlo je zhojená dobře. Sex je nesrovnatelně lepší (pro obě strany). Kontakt se spodním prádlem vnímám asi jako před obřízkou. Tedy když to shrnu: pokud opomenu, že to mám zespodu zakrácený víc kvůli jizevnatým změnám, nenajdu vadu. Jsem tedy plně spokojen!

Po půl roce: